Táto téma obsahuje 38 odpovedí, má 5 hlasov, a bola naposledy aktualizovaná používateľom 11.07.2018/19:34.

Zobrazuje sa 9 príspevkov - 31 až 39 (z celkového počtu 39 )
  • Autor
    Príspevky
  • #20918 Odpoveď

    Medzi veľmi zaujímavé lokality na Slovensku – také, ktoré sú mimoriadne výnimočné počítam kopec B U R D O V – či minipohorie BURDA
    https://sk.wikipedia.org/wiki/Burda_(pohorie)
    na hraniciach s Maďarskom, kde Dunaj už opúšťa Slovensko – jeho výnimočnosť je v tom, že stojí osamotene od všetkého okolo – obteká ho DUNAJ a z jeho hornej strany sa do Dunaja vlieva HRON a z dolnej jeho strany sa do Dunaja vlieva IPEĽ….a medzi týmito vtokmi je len cca 7,5 kilometrov. Celkove je Dĺžka Burdova 7,5km max a jeho šírka je 3,5km…ozaj rozmer jedného kopca. Okrem tohoto kopca, takýto podobný na Slovensku neexistuje. Normálna prírodná pevnosť – 310m nad hladinou troch obtekajúcich riek.
    http://dromedar.zoznam.sk/cl/100079/1334297/Burda–najmensie-slovenske-pohorie

    #20926 Odpoveď

    Bitka s kosodrevinou – chystá sa

    https://hiking.sk/hk/ar/4748/hladaju_sa_pracechtivi_na_zapasy_s_kosodrevinou.html?ref=tr&rn=1
    Čo sa chystá?

    Orezávanie, obstrihávanie, odhadzovanie a iné formy pasovania sa s kosodrevinou, konármi a kríkmi pretŕčajúcimi do chodníkov na hlavnom hrebeni Nízkych Tatier. Cieľom je obnoviť bezprekážkovú priechodnosť chodníka po celom hrebeni
    Kedy a kde?

    14. – 17. 9. 2017, stretneme sa vo štvrtok večer od 18.00 h v Priváte na Vršku v Hornej Lehote 275 pri Podbrezovej, kde opäť budeme mať základný tábor. Priblíženie k hrebeňu a späť zabezpečíme (treba rátať aj s pešími presunmi).

    #21108 Odpoveď

    Páni, ponúkam na čítanie jeden extra zaujímavý článok plný bezprecedentných informácií – tiež mapka postupného zdvíhania hladín oceánov – a následne aj morí ( napr. natekanie Čierneho mora cez Bospor – podľa povestí a aj overených výpočtov stúpala hladina sladkovodného jazera natekaním morskej vody o 10cm denne – hoci ! – už prišli aj s opačnou teóriou – ktovie, čo sa potvrdí:
    https://korzar.sme.sk/c/4637425/biblicka-potopa-nebola-sposobena-vodami-stredozemneho-mora.html ).
    Keby pravekí lovci premýšľali, mamuty tu máme ešte dnes. je to príklad, ako môže nepremyslený lov „okradnúť“ samotného hlúpeho lovca.
    Ak si chcete overiť, o čom článok píše, dajte si Google map – satelitné a Európu zvýšky a sledujte, ako vyzerala Európa pred roztopením ľadovcov. Príklad – západo-juho-západne od Írska pozrite, aká obrovská rieka stekala do Atlantikum – aké hlboké korytá zostali na morskom dne po zaplavení. Tiež si môžete všimnúť, ako asi vyzeralo Mediteránske – teda Stredozemné more – z Afriky cez Tunisko na Sicíliu možno aj suchou nohou, alebo na plti. A možno bolo rozdelené na dve moria. Lebo aj Stredozemné more sa napĺňalo – cez Heraklove stĺpy, dnes volané Gibraltar.
    Ale v článku je oveľa viac informácií. Poznám ho hneď ako pred 7 rokmi vyšiel a dodnes autorovi tlieskam.
    http://www.boinc.sk/clanky/vyhynutie-mamutov-prekvapive-objavy

    #21124 Odpoveď

    Ešte k téme natekania Mediteránskeho mora od Atlantiku – dá sa nájsť aj vo verejných zdrojoch:
    https://www.cas.sk/clanok/142285/stredozemne-more-sa-v-tretohorach-naplnilo-za-dva-roky/
    Stredozemné more sa v treťohorách naplnilo za dva roky. Prietok vody, ktorá sa valila pri Gibraltarskom prielive do Stredozemného mora mal silu tisíc Amazoniek.
    Stredozemné more sa v závere treťohôr ocitlo v izolácii od svetových oceánov a napokon z veľkej časti vyschlo. Po približne 300 000 rokoch však jeho panvu opätovne zatopili vody Atlantiku, 90 percent za nanajvýš dva roky. V najnovšom čísle časopisu Nature to oznámil sedemčlenný tím vedcov zo Španielska a Francúzska na čele s Danielom Garcěom-Castellanosom z Ústavu vied o Zemi Jaumea Almeru CSIC (španielska analógia našej SAV) v Barcelone. Pomocou vzoriek z hĺbkových vrtov a seizmických meraní doložili existenciu 200 kilometrov dlhého kanála cez dnešný Gibraltarský prieliv, ktorý pred približne 5,33 miliónmi rokov vyhĺbili vody, opätovne sa valiace z Atlantiku do stredomorskej panvy. Začalo sa to pomaly, občasnými pretečeniami, čo trvalo niekoľko tisícročí. Plných 90 percent vody však vtedy do Stredozemného mora natieklo za zopár mesiacov až dva roky. Nešlo o príslovečný „gibraltarský vodopád“, predpokladaný v skorších výskumoch. Skôr to bola obrovská, niekoľko kilometrov široká, k východu mierne sklonená rampa. Vrcholové prietoky však boli impozantné, na úrovni sto miliónov metrov kubických za sekundu. Teda tisícnásobku dnešného stredného prietoku Amazonky. V stredomorskej panve vtedy hladina mohla stúpať až o katastrofických vyše 10 metrov za deň.Pôvodné Stredozemné more izolovali geologické zdvihy od svetových oceánov pred približne 5,6 miliónmi rokov. Následne v značnej miere vyschlo intenzívnym vyparovaním, hladina bola o 1500 až 2700 metrov nižšie, čo sa označuje ako tzv. messinská kríza slanosti. Svedčia o tom aj kaňony vyhĺbené dávnymi riekami, ktoré dnes ležia až 2500 metrov pod hladinou mora pri delte Nílu a 1000 metrov pod hladinou mora pri delte Rhôny. Vysychanie Stredozemného mora trvalo vyše štvrť milióna rokov, až pokým sa zasa naopak geologické poklesy na Gibraltarskom prahu – zrejme v kombinácii s eróziou tohto prahu a stúpaním oceánskej hladiny – nepostarali o jeho doplnenie vodami Atlantiku, čo sa označuje ako tzv. zancleánska alebo postmessinská zátopa.
    Dosiaľ však nebolo jasné, ako to celé prebehlo. Valiace sa vody Atlantiku pri krátkom katastrofickom vyvrcholení zátopy zerodovali v Gibraltarskom prielive 500 kilometrov kubických horniny. Spätné pôsobenie posunulo prah o 30-80 kilometrov na západ.

    #21125 Odpoveď

    Elektrické stĺpy sú po všetkých revíroch. kde majú „šťastie“ – idú aj VN rozvody.
    http://www.ac24.cz/zpravy-z-domova/11138-sloupy-elektricke-vedeni-smrtelne-nebezpecne
    JSOU SLOUPY ELEKTRICKÉHO VEDENÍ SMRTELNĚ NEBEZPEČNÉ LIDEM I ZVÍŘATŮM? NA BETON
    Vytvořeno 26. 9. 2017 7:24
    V Česku v roce 2017 – na rozdíl od celé západní Evropy – máme kovové (35kV) nebo betonové sloupy vysokého napětí (22kV). Je jich asi 700 tisíc. Z toho ČEZ jich má asi 450 tisíc. Sloupárna Majdalena dodávala i na Slovensko, takže tam je to asi stejné. Dlouho jsem „betoňáky“ považoval za nevodivé, ale oni nevodivé nejsou. Jsou nebezpečné lidem, skotu i ptákům.
    Ve zkratce: Základním problémem je, že na rozdíl od západní Evropy, kde všechny stožáry jsou dřevěné a nevodivé, naše stožáry jsou kovové nebo betonové – a tedy vodivé. Tím se zemní potenciál dostane až do těsné blízkosti izolátorů a zabíjí po stovkách tisíc ptáky. Jsou tak vytvářeny navíc smrtelně nebezpečné situace pro všechno živé do vzdálenosti 18-100 m od stožáru za normálních provozních podmínek a do vzdálenosti 250-350 m při zásahu bleskem. Máme tedy asi 700 tisíc neuzemněných elektrických křesel, které zabijí při běžné provozní poruše obuté stojící lidi do asi 18 m od středu stožáru a bosé lidi a děti do 50 m-80 m od středu stožáru. A dobytek asi do 100 m od středu stožáru.
    Při zásahu bleskem (stovky ročně) pak zabijí dobytek až do vzdálenosti 350 m od stožáru. Lidi to zabije také a to vzdálenosti až do 250 m od stožáru. Záleží samozřejmě na půdních a klimatických podmínkách a na tom jestli jsou obuti a jak obuti. Co se myslí běžnou provozní poruchou? Nejen dotyky stromů a samovolně prasklé izolátory, ale i těch ročně zhruba 117 tisíc ptáků, kteří na špatně odizolované sloupy dosednou a které to zabije.
    S ohledem na prudký rozvoj chovu dobytka je to asi opravdu velký problém. Proč? Současná koncepce zemědělství EU počítá s daleko vyšším stavem hovězího dobytka a se změnou značné části orné půdy na trvalé travní porosty. Je to dotováno EU. Dobytek je zhruba 20 x choulostivější na úraz elektrickým proudem než lidé. Bude zabit do větší vzdálenosti od sloupu než člověk. Dalším nezanedbatelným rizikem je možnost vzniku požáru v okamžiku, kdy fázový vodič padne na kovovou konzoli nesoucí izolátory. Zdokumentoval jsem minimálně tři požáry betonových sloupů, kdy v jednom případě bylo zapáleno i přilehlé pole. Nikdy jsem si nepřestavil, že betonový sloup může hořet jako sirka. To nikdo nezkoumal požární rizika? To nikdo nevede evidenci o požárech? Pokud ne, tak tam nemá co dělat. Jak to, že to neví generální ředitel ČEZu, jak to, že to neví ředitel úseku obnovy sítí a jemu podřízeni vedoucí jednotlivých rozvodných oblastí? Jak to, že nebyly tyto situace analyzovány a nebyla přijata nějaká opatření? Jak to, že nebyla varována veřejnost? Kolik stohů, chat a dřevěných objektů stojí v ČR do 20 m od betonového sloupu? Nechápu, jak to mohl ČEZ po léta přehlížet a nic v tom neudělat. Nechápu, jak je možné, že v případě smrtelného pracovního úrazu v Trutnově a dalšího bezprostředního ohrožení bezpečnosti práce v zemědělství není vidět žádná reakce ze strany Státního úřadu inspekce práce, ani jemu nadřízené ministryně. Není vidět také žádná reakce ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a příslušného ministra, kam tato činnost gesčně spadá. Není vidět ani žádný zásah ze strany zřizovatele, tj. Ministerstva financí ČR a příslušného ministra. Není vidět žádná kontrolní činnost ze strany Správní rady ani Dozorčí rady ČEZ. Nezaznamenal jsem také žádnou reakci Ministerstva zemědělství ČR a příslušného ministra.
    Neslyšel jsem nic také ze strany Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který ze zákona dohlíží na činnost jednotlivých operátorů na energetickém trhu a bezpečnost provozu by měla být jednou z jeho priorit. To nemáme rádi těch několik set / tisíců chovatelů hovězího dobytka, ovcí a koz do té míry, že je necháme vybít úrazy elektrickým proudem podobně jako těch 5 milionů ptáků za posledních 50 let? Požadoval jsem po ČEZu, aby vydal informace o uzemnění vedení velmi vysokého napětí. ČEZ se tomu vehementně bránil s tím, že nepodléhá zákonu o svobodném přístupu k informacím, protože není veřejná instituce. ČEZ se v jiné podobné věci dokonce dovolal až k Ústavnímu soudu a ten vydal v té věci ústavní nález, kde Ústavní soud potvrdil, že ČEZ není tzv. veřejnou institucí a nepodléhá tedy zákonu o přímém přístupu k informacím. Pokud tedy ČEZ, a.s. není veřejnou institucí, která nepodléhá kontrole veřejnosti prostřednictvím volného přístupu k informacím, pak je tedy na státu, aby takovou kontrolní činnost zajistil sám. Myslím, že současná situace je obecným ohrožením. A dokud nebude situace napravena, neměl by se ČEZ pyšnit titulem „Bezpečný podnik“. ČEZ totiž bezpečným podnikem v tomto okamžiku v žádném případě není. Zdroj: ekolist.cz

    #21130 Odpoveď
    #21245 Odpoveď

    Jak vlci změnili řeky
    Co dokáže pouhý návrat malé smečky vlků udělat s celým ekosystémem.

    #21458 Odpoveď

    Naozaj nezvyklý prírodný úkaz.
    http://dromedar.zoznam.sk/cl/100073/1694591/Neskutocny-prirodny-ukaz-v-Polsku–Lad-sa-vznasal-medzi-stromami

    Rieka vyteká z jazera Kopcze v oblasti Kaczory na severe krajiny obvykle na jar, kedy zaplaví nižšie položený les pri obci Żabostowo. Tento rok však vniklo takéto „jazero v lese“ už teraz, čo spôsobilo skutočne unikátny úkaz.Voda zaliala les do výšky jedného metra a v mínusových teplotách jej hladina zamrzla. Keď voda po niekoľkých dňoch ustúpila, asi 20 centimetrov hrubé ľadové kryhy zostali „visieť“ medzi stromami.

    #34544 Odpoveď

    <h1>Panika v Poľsku, v lese číha hladné a nebezpečné monštrum VAROVANIE! Ostaňte doma</h1>
    https://www.topky.sk/cl/11/1723171/Panika-v-Polsku–v-lese-ciha-hladne-a-nebezpecne-monstrum-na-FOTO–VAROVANIE–Ostante-doma

     

Zobrazuje sa 9 príspevkov - 31 až 39 (z celkového počtu 39 )
Odpoveď na:priroda
Vaše údaje: