- Toto téma obsahuje 8 odpovedí, 6 hlasov, a bola naposledny upravená 03.11.2010/08:09 od .
-
Príspevky
-
Srdecne Vas vsetkych zdravim. Som student VS a robim diplomovu pracu na temu luk a sip. Chcel som sa Vas opytat, ci by ste mi nevedeli poradit kde by som zohnal volake technike vykresy luku a sipov.
Zdravím ťa,skús sa pošprtať na http://www.rexbow.cz a kontaktuj si pána Bohumila Peroutku. Je to môj známi a je osobne majiteľom a výrobcom lukov,kuší,šipov a iného.Je to naslovovzatý odborník v tejto oblasti. Vrele ho doporučujem.
Vdaka za radu, skusim sa s nim skontaktovat. Som uz ani neratal s tym, ze by mi niekto poradil. Inak som si kupil reflexny luk a je to uzasny konicek. Ak sa este mozem opytat, je potrebne pri 40-ke luku aj zbrojny preukaz?
nie nieje ti treba zbrojny.Pocuj,ten luk si kupil cez inzerat za 2000 alebo 2500 SK ?
Fuha, niesom si uplne isty, ale vidi sa mi, ze luk ma vysiel s tetivou a zakladkou 2800Sk. Som ho kupoval od Celjusku v decembri. Mal ho tam vo vypredaji…V kazdom pripade som s nim spokojny. Sa mi uz s nim podarilo prestrelit aj drevenu stolicku. 😀 A inac vdaka za info ohladom toho zbrojneho. Nebol som si isty lebo ked som to preratal (nemam to ako zmerat), tak to vychadza volakych 180 Newtnov a udajne treba zbrojny od tych 150 N. Takze este raz vdaka.
Na mechanické zbrane nie je potrebné žiadne povolenie ani zbrojný preukaz ani nad 150 N, a nepodliehajú ani evidenčnej povinnosti.
Dobre vediet 🙂 Inac som sa skontaktoval s tym Peroutkom a ked som sa opytal ci by mi bol ochotny poskytnut volake technicke dokumenty alebo nieco podobne tak vobec nereagoval…no co uz…budem si musiet pomoct inak…Napriek tomu este raz dakujem.
To som čakal:) Moja skusenosť je tiež sranda.Boli sme nakupovať v prahe a ohlasili sme sa aj vo fime rexbow.Mistr Peroutka zacitil že u nas jesto vati dosti:P a od samej ochoty nas povodil po dvorečku.Čo to nám aj povysvetloval,ale akonáhle som spomenul že mame skusenosti z vyrobou lukov ako keby uťal.Užaj nas lifroval do outu.Asi sa bál priemyslovej špionáže.:woohoo:
Anglický dlouhý luk
Ten se vyráběl z tisu. V Anglii tis jako dřevina rostl, ale byl málo vhodný pro tyto účely. Tis se dovážel ze Španělska a Benátek. Nejlepší tis co se týká kvality byl ze severní strany Alp, kde rostl ve stínu a měl husté letokruhy. Tento tis rostl pomalu a některé stromy kácené na luky byly až 600 let staré. Pro příklad slouží nález z potopeného vraku lodi Mary Rose z roku 1545, ve které se dochovaly luky s vnitřním středem 50 letokruhů. Když si pro srovnání vezmeme dub v Česku můžeme být rádi, že do rukojeti naskládáme 20 letokruhů. Tis byl nejdříve kupován anglickým králem. Později byl získáván jako daň za dovozové zboží. Například když benátský kupec chtěl prodat bečku vína musel sebou přivézt 8 – 10 polen na luky. Poleno muselo mít samozřejmě stanovený standart – muselo být vyschlé a 7 stop dlouhé. Tři palce silné a široké. Od krále řemeslnící nakupovali polena a vyráběli jednotlivé luky. Král ovšem vydal časové normy a tak luk nesměl stát více jak 2 a půl dne průměrného platu kvalifikované pracovní síly. Tis má lýkové dřevo co odolává napětí a středové dřevo co odolává tlaku – stlačení. Je to přírodně kompozitní luk.Na tohle ovšem přišli lidé již v době kamenné. Základní konstrukce luku vhodná pro tis není vhodná pro jiná dřeva.
Středověký tisový luk se ohýbal po celé délce. Neměl vyznačenou rukověť. Záleželo jaký měl tah a podle toho byl příslušně dlouhý. Aby dřevo sneslo stres ohybu při větším tahu musel být delší. Když byl tah 50 liber, délka takového luku mohla být pouze 170 cm. Angličtí střelci běžně používali luky o tahu 100 liber a více. Král Henry VIII utáhl luk o síle 180 liber. Samozřejmě, že lukostřelba se cvičila od malička a tak střelci měli schopnost natahovat tak silné luky. Do anglického vojska se prováděl výběr a platilo se jako profesionálům. Král obyčejně přijal střelce co utáhli 100 liberní luk (120 liber nebyla vzácnost) a vždy 500 ze 4000 – 5000 střelců bylo schopno střílet luky 150 – 160 liber.
Samozřejmě šípy byly dvojího druhu – lehké asi 1 a půl unce, které se používaly na střelbu na delší vzdálenosti a těžké o váze 2 unce na střelbu pod 100 yardů- lehký šíp ze 100 liberního luku doletěl maximálně 350 yardů. Z těžších luků 120 – 150 liber doletěl 400 – 480 yardů. To byl maximální dostřel. Každý válečný střelec měl k dispozici 96 šípů. 48 šípů nesl střelec ve dvou toulcích na rameni a 48 šípů bylo pro každého na voze. 10 000 šípů na jednom voze – nepředstavitelné množství. Také taktika boje, kdy poměr armády musel být 3:1 nebo 6:1, tedy 3-6 střelců na jednoho rytíře. U Kresčaku v roce 1346 Angličané měli asi 12 000 lukostřelců kteří takzvaně do žoldáků Evropy nasypali 12 000 × 96 šípů. Při představě, že některé byly vystřeleny 2×, když byly posbírány v přestávkách mezi útoky. V té době to muselo vypadat jako černý mrak, který se smrtelně snesl na útočníky. Tisíce šípů létaly vzduchem, neboť střelec pohodlně mohl vystřelit 12 šípů za minutu. Vykované hroty byly vždy rezavé a otrava krve byla více jak častá. Na jeden zásah se počítalo 5 – 6 šípů. Pro srovnání za napoleonských válek bylo vystřeleno 280 koulí na jeden zásah. Za 1. světové války se počítalo na 7000 nábojů na jeden zásah. Ve vietnamské válce Američané potřebovali na 50 000 patron na jednoho zabitého vietkonga. To je pouze pro názornou ukázku a výpočet průměru…Toto jsem psal asi pred 10 lety a dodnes nekteri to nejsou schopni pochopit:laugh: :laugh:
- Musíte byť prihlásený, aby ste mohli odpovedať na túto tému.